1 Přednímu z kantorů, píseň žalmu. Plésej Bohu všecka země.
2 Zpívejte žalmy k slávě jména jeho, ohlašujte slávu a chválu jeho.
3 Rcete Bohu: Jak hrozný jsi v skutcích svých! Pro velikost síly tvé lháti budou tobě nepřátelé tvoji.
4 Všecka země skláněti se tobě a prozpěvovati bude, žalmy zpívati bude jménu tvému. Sélah.
5 Poďte a vizte skutky Boží, jak hrozný jest v správě při synech lidských.
6 Obrátil moře v suchost, řeku přešli nohou po suše, tuť jsme se veselili v něm.
7 Panuje v síle své nade vším světem, oči jeho spatřují národy, zpurní nebudou míti zniku. Sélah.
8 Dobrořečte národové Bohu našemu, a ohlašujte hlas chvály jeho.
9 Zachoval při životu duši naši, aniž dopustil, aby se poklesla noha naše.
10 Nebo jsi nás zpruboval, ó Bože, přečistil jsi nás, tak jako přečištěno bývá stříbro.
11 Uvedl jsi nás byl do leči, krutě jsi bedra naše ssoužil,
12 Vsadils člověka na hlavu naši, vešli jsme byli do ohně i do vody, a však jsi nás vyvedl do rozvlažení.
13 A protož vejdu do domu tvého s zápalnými obětmi, a plniti tobě budu sliby své,
14 Kteréž vyřkli rtové moji, a vynesla ústa má, když jsem byl v ssoužení.
15 Zápaly tučných beranů obětovati budu tobě s kaděním, volů i kozlů nastrojím tobě. Sélah.
16 Poďte, slyšte, a vypravovati budu, kteříž se koli bojíte Boha, co jest učinil duši mé.
17 Ústy svými k němu jsem volal, a vyvyšoval jsem ho jazykem svým.
18 Bychť byl patřil k nepravosti srdcem svým, nebyl by vyslyšel Pán.
19 Ale vyslyšelť Bůh, a pozoroval hlasu modlitby mé.
20 Požehnaný Bůh, kterýž neodstrčil modlitby mé, a milosrdenství svého ode mne neodjal. |
